Hamr
Hamr byl provozovnou neodmysliteln� spojenou s v�robou a zpracov�n�m �eleza. Hamr je n�zev pou��van� jak pro budovu, tak i kovac� stroj, kter� dnes naz�v�me kruhob�n�m padac�m bucharem.
Hamry se stav�ly bl�zko hut� a v nich vyroben� �elezo zpracov�valy. Byly to vlastn� velk� strojn� kov�rny. Bez jejich pomoci by na�i p�edkov� nedok�zali z�skat technicky upot�ebiteln� kujn� �elezo.
Na hamrech pracovali hamern�ci.
Vybaven� hamru bylo stejn� jako u kov�rny - v�he�, m�chy, kovadliny, sv�r�ky, kladiva, sek��e, �tinky, z�pustky, kle�t�, ale nav�c zejm�na vodou poh�n�n� buchary. Podle syst�mu pohonu se d�lily na:
V obou p��padech se jednalo o velk� kladivo (180...300kg) upevn�n� na d�ev�n� p�ce. U chvostov�ho hamru byla p�ka op�en� uprost�ed a zadn� konec p�ky byl stla�ov�n dol� kol�ky usazen�mi v ot��ej�c� se h��deli vodn�ho kola. T�m do�lo ke zdvi�en� kladiva. Dal��m ot��en�m se kol�k z p�ky vysmekl a kladivo dopadalo vlastn� vahou dol�. Jeho dr�ha nebyla p��mkov�, ale do oblouku. To v�ak vzhledem k p�esnosti pr�ce, kterou vykon�valo nebylo d�le�it�. Po�et �der� byl 120...150 za minutu. �innost stroje se zastavovala tak, �e se p�ka po zdvi�en� zajistila v horn� poloze, vodn� kolo se ot��elo d�l a poh�n�lo nap��klad m�chy v�hn� nebo brus.
Bo�n� nadhazovan� hamr je stejn�, jen h��del vodn�ho kola je rovnob�n� s p�kou kladiva. P�ka je upevn�n� a� na druh�m konci. Kol�ky ji zdv�haj� z bo�n� strany asi v polovin� p�ky, sm�rem nahoru.
Hamr mohl m�t i samostatn� h��del se setrva�n�kem, poh�n�n� od transmise. T�m mohly b�t ot��ky vy��� a p�i stejn�m v�konu stroj men��. Sta�� kov��i a hamern�ci (n�kdy p�ezd�van� "vodokov��i") na nich dok�zali pracovat s podivuhodnou p�esnost�, kterou by dne�n� stroja� od tak primitivn�ho za��zen� ne�ekal.
Funk�n� hamr z r.1505 m��ete vid�t v Dob��vi (Expozice Okresn�ho vlastiv�dn�ho muzea). Rekonstrukci hamru z Ostravice (prvn� polovina 19.stol.) s vybaven�m poch�zej�c�m z Nem�lkova v okr.Klatovy m��ete shl�dnout ve Vala�sk�m muzeu v p��rod� v Ro�nov� pod Radho�t�m. Jin� je k vid�n� ve Svobodn�ch Hamrech u Hlinska, jako sou��st expozice skanzenu Vyso�ina. Dal�� mo�nost� je nav�t�vit Bu�k�v hamr v Trhov�ch Svin�ch (p�edv�d�n� v provozu) nebo hamry v Pob�ovic�ch a �elezn� Rud�.