Genocida

Oběti genocidy ve Rwandě

Genocida (latinsky genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské, nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků. Příčinami mohou být např. náboženská zatvrzelost, primitivní ideologie, ignorace vědeckých argumentů nebo jejich zkreslování, ale také touha po moci. Genocidu definuje Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia OSN.

Etymologie

Pojem „genocida“ vymyslel Raphael Lemkin, právník polsko-židovského původu v roce 1944, z řeckého kořenu slova génos (γένος) (narození, rasa, rod); a latinské přípony -cidium (zabít) skrze francouzské -cide.

V roce 1933 Lemkin navrhl „zločin barbarství“ právní radě Společnosti národů v Madridu. To byl první pokus o vytvoření zákona proti tomu, co bude později nazýváno genocidou. Koncept návrhu pocházel z jeho mládí, kdy poprvé slyšel o osmanském masovém vraždění (arménská genocida) křesťanského obyvatelstva během první světové války a anti-asyrské perzekuci v Iráku. Jeho návrh byl odmítnut a jeho práce přivodila nesouhlas polské vlády, která provozovala politiku usmíření s nacistickým Německem.

V roce 1944 Carnegie Endowment for International Peace publikoval Lemkinovu nejdůležitější práci pod názvem Axis Rule in Occupied Europe ve Spojených státech amerických. Tato kniha zahrnovala obsáhlou právní analýzu německé nadvlády v zemích okupovaných nacistickým Německem během druhé světové války, včetně definice pojmu genocidy („zničení národa nebo etnické skupiny“).

Lemkinova idea genocidy jako zločinu proti mezinárodnímu právu byla přijata mezinárodní komunitou a byla použita jako jeden z právních podkladů norimberského procesu (obvinění specifikovaná 3. bodem obžaloby, že obvinění „spáchali úmyslnou a systematickou genocidu – zejména vyhlazení rasových a národnostních skupin“). Lemkin prezentoval návrh úmluvy o genocidě řadě zemí ve snaze přesvědčit je k podpoře resoluce. S podporou USA, návrh resoluce byl předložen Valnému shromáždění ke zvážení.

V roce 1943 Lemkin napsal:

„

Obecně řečeno, genocida neznamená nezbytně okamžité zničení národa, s výjimkou masového vraždění všech členů národa. Úmyslem je spíše projev koordinovaného plánu různých akcí cílených ke zničení esenciálních základů života národnostních skupin, s cílem zcela zničit skupiny samotné. Úmyslem takového plánu je desintegrace politických a sociálních institucí, kultury, jazyka, národního cítění, náboženství a dokonce individuálních životů osob patřících k takové skupině.

“

Genocida jako zločin

Mezinárodní právo

Podrobnější informace naleznete v článku Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia.

Následkem holokaustu Lemkin úspěšně prosadil všeobecné přijetí mezinárodních zákonů definujících a zakazujících genocidu. V roce 1946 první zasedání Valného shromáždění OSN přijalo resoluci 96, ve které potvrdilo, že genocida je zločinem podle mezinárodního práva, ale nezajistilo právní definici zločinu genocidy. V roce 1948 Valné shromáždění přijalo Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která poprvé stanovila právní definici genocidy.

Tato úmluva definuje genocidu jako jakýkoli z pěti „činů, spáchaných s úmyslem zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. Jedná se o usmrcení členů skupiny, jejich těžké ublížení na zdraví nebo duševní újmě, nastolení životních podmínek s cílem zničit tuto skupinu, zabránění porodům a násilnému přemístění dětí ze skupiny. Genocida je zločin speciálního úmyslu (dolus specialis); je prováděna záměrně, přičemž oběti jsou zaměřeny na základě skutečného nebo domnělého členství v chráněné skupině. Podle této právní definice z roku 1948 byly v historii uznány tři genocidy: kambodžská genocida, rwandská genocida a Srebrenický masakr.

Původní definice genocidy Raphaela Lemkina byla širší než později přijatá Organizací spojených národů; za genocidu označil „zničení základních základů života národních skupin“, včetně činů, které vedou k „rozpadu politických a sociálních institucí, kultury, jazyka, národního cítění, náboženství a ekonomické existence národních skupiny“.

Dle Římského statutu má Mezinárodní trestní soudu jurisdikci nad zločinem genocidy, který byl proveden na území některého ze smluvních států nebo jeho občanem. Trestné je taktéž veřejné podněcování k páchání tohoto zločinu. Zločin genocidy je v tomto statutu definován stejně jako Úmluvě o genocidě.

Zločin genocidy existuje i v mezinárodním zvykovém právu a proto je zakázán i pro nesignatáře úmluvy.

Definice podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia OSN

Čl. II.:
V této Úmluvě se genocidou rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou:

a) usmrcení příslušníků takové skupiny;

b) způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny;

c) úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení;

d) opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí;

e) násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné.

Překážky právní odpovědnosti

Právníci a historici v minulosti kritizovali neschopnost mezinárodního společenství účinně zasahovat do probíhajících genocid. Od svého založení a ratifikace Úmluvy o genocidě Mezinárodní soudní dvůr nikdy neshledal stát odpovědný za genocidu. Právní definice genocidy byla záměrně zúžena, aby se Spojenci za druhé světové války mohli vyhnout klasifikaci zvěrstev, která spáchali, jako genocidy. Genocidní záměr byl identifikován jako zvláště vysoký standard, který musí státy splnit pro definici genocidy, a stal se překážkou odpovědnosti v případech genocid v Bosně, v Chorvatsku a Srbsku a v Dárfúru.

České právo

Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. zahrnuje trestný čin genocidia a trestný čin popírání či schvalování genocidia.

Genocidy

Podrobnější informace naleznete v článku Genocidy v dějinách.

Nacistický tábor Mauthausen, likvidace 3 milionů sovětských válečných zajatců v letech 1941–42 byla součástí cíleného zahubení části obyvatel SSSR a Polska tzv. Generalplan Ost.

Masové zabíjení poražených nepřátel, vypalování a ničení celých měst ve spojení se zabíjením tamních obyvatel se datuje již do starověku. Asyřané prosluli ničením dobytých měst, jejichž obyvatelé bývali pro výstrahu umučeni nebo deportováni. Například král Sinacherib roku 689 př. n. l. takto naložil s Babylónem. Podobně krutý byl i král Aššurnasirpal II. nebo babylonský vládce Nabukadnesar II., strůjce babylonského zajetí Izraelitů. Podobná krutost nebyla v této době nijak výjimečná, podobně se chovali na dobytých územích i Chetité, Mittannci nebo Izraelité, jak o tom svědčí i Starý zákon. Kniha Jozue popisuje nelítostné vyvražďování dobytých měst nepřátelských kmenů. Později král Saul s požehnáním proroka Samuela vyhubil kmen loupeživých nájezdníků Amalekitů. Také Římané vyhlazovali nepřátelská města a někdy i celé kmeny. Příkladem mohou být zničení Kartága a Korintu, masakry keltských kmenů během Caesarova tažení do Galie nebo masové pronásledování Židů Římany po porážce bar Kochbova povstání roku 135.

Ve středověké Evropě měl charakter genocidy postup katolické církve proti albigenským v jižní Francii v letech 1209 až 1244, provázený nemilosrdnými masakry. Vojska mongolského dobyvatele Čingischána i jeho islamizovaného pokračovatele Tamerlána se dopustila mnoha genocidních masakrů. Tamerlán vyvraždil téměř všechny křesťany z Asyrské církve Východu a z velké části zlikvidoval starobylé křesťanské komunity v Mezopotámii, ale bez milosti zabíjel i všechny šíitské muslimy, židy a pohany. V literatuře se v souvislosti s dobýváním Ameriky někdy hovoří o genocidě amerických indiánů, ve skutečnosti ale nelze říci, že by celé období kolonizace Ameriky měla charakter genocidy. Hlavní příčinou vysoké úmrtnosti indiánů byly nemoci jako neštovice, s nimiž si jejich imunitní systém neuměl poradit. Během kolonizace ale docházelo k sérii dílčích genocidních aktů, jako bylo vyhubení Tainů a dalších původních obyvatel Karibské oblasti v letech 1462–1550, Cesta slz Čerokíjů z let 1838–39, Dlouhý pochod Navahů roku 1864, vybíjení Mapučů a Tehuelčéů Argentinci v letech 1870–1884, vyhubení kmene Selknam (Ona) z Ohňové země v letech 1890.1920, Aféra Putumayo z let 1892–1909 a další případy.

Z období raného novověku lze připomenout genocidu Džungarů Číňany z let 1755–1758. Brutální represe ze strany francouzských republikánů vůči katolicky smýšlejícímu venkovskému obyvatelstvu během povstání ve Vendée někteří historici považují za první genocidu moderních dějin. Charakter genocidy měl i postup Britů proti původním obyvatelům Tasmánie v letech 1824–1838, barbarské metody belgické koloniální správy ve Svobodném státu Kongo v letech 1885–1904 a postup německých kolonizátorů proti kmenům Namaqua a Herero v dnešní Namibii v letech 1904–1907. Genocidního vraždění se nedopouštěli jen Evropané. Jedním z příkladů může být vyhubení původních obyvatel Chathamských ostrovů novozélandskými Maory na počátku 19. století.

Mezi případy genocidy moderní doby patří genocida Arménů Turky (1915–1917). Jakýmsi vzorem moderní genocidy se stal nacistický holokaust, tedy hromadné vyvražďování Židů, genocida Romů, vraždění sovětských válečných zajatců, vraždění Poláků a další masakry páchané nacistickým Německem během druhé světové války v okupovaných (zejména slovanských) zemích. Za genocidu je považováno vraždění Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko. Za genocidu mohou být považované i události v Sovětském svazu za dob vlády Stalina, včetně ukrajinského hladomoru, deportace Čečenců a Ingušů, Tatarů a pronásledování Kalmyků. Z nejmodernějších dějin jsou počtem obětí i brutalitou zvlášť neblaze proslulé kambodžská genocida za vlády Rudých Khmérů, rwandská genocida nebo „etnické čistky“ v bývalé Jugoslávii mezi Srby, Bosňáky a Chorvaty.

OSN vyhodnotila útoky Islámského státu v Iráku a Sýrii na náboženskou menšinu jezídů jako pokus o genocidu. V srpnu 2014 v severoiráckého Sindžáru zahynulo až 5000 jezídů a tisíce jezídských žen a dívek byly znásilněny a odvlečeny do otroctví. Podle zprávy vyšetřovatele OSN z roku 2018 došlo v Myanmaru ke genocidě menšinových Rohingů. V roce 2021 byla Čína obviněna z genocidy etnických Ujgurů v severozápadní provincii Sin-ťiang.

Od konce roku 2023 je z provádění genocidy Palestinců v Pásmu Gazy viněn Izrael vládami některých států, agenturami OSN a nevládními organizacemi (včetně Amnesty International, Human Rights Watch nebo Lékařů bez hranic) během invaze a bombardování Pásma Gazy v souvislosti s válkou Izraele s Hamásem. Izraelské útoky od 7. října 2023 do konce března 2025 zabily nejméně 50 tisíc Palestinců.

V březnu 2025 zažaloval Súdán u Mezinárodního soudního dvora Spojené arabské emiráty ze spoluviny na genocidě Masalitů v Západním Dárfúru z důvodu vojenské, ekonomické a politické podpory Jednotek rychlé podpory. Od roku 2023 bylo těmito jednotkami zabito nejméně 10-15 tisíc Masalitů.

Přehled genocid

Název	Období	Místo	Pachatel	Oběť	Počet obětí
Genocida v Namibii	1904–1908	Německá jihozápadní Afrika	Německé císařství	Hererové a Namaové	&0000000000075000.00000075 000
Asyrská genocida	1914–1920	Osmanská říše	Turci	Asyřané	&0000000000275000.000000275 000
Řecká genocida	1914–1922	Osmanská říše	Turci	Řekové	&0000000000350000.000000350 000
Arménská genocida	1915–1917	Osmanská říše	Turci	Arméni	&0000000000600000.000000600 000
Kazašský hladomor	1930–1933	Kazašská ASSR	Sovětský svaz	Kazaši	&0000000001500000.0000001 500 000
Hladomor na Ukrajině	1932–1933	Ukrajinská SSR	Sovětský svaz	Ukrajinci	&0000000004000000.0000004 000 000
Petrželový masakr	1937	Dominikánská republika	Dominikánská republika	Haiťané	&0000000000014000.00000014 000
Porajmos	1939–1945	Evropa	Nacistické Německo	Romové	&0000000000250000.000000250 000
Holocaust	1941–1945	Evropa	Nacistické Německo	Židé	&0000000006000000.0000006 000 000
Volyňský masakr	1943–1945	Polsko	Ukrajinská povstalecká armáda	Poláci	&0000000000060000.00000060 000
Guatemalská občanská válka	1960–1996	Guatemala	Guatemala	Mayové	&0000000000200000.000000200 000
Masakr Arabů	1964	Zanzibar	Afričané	Arabové	&0000000000013000.00000013 000
Kambodžská genocida	1975–1979	Demokratická Kampučia	Rudí Khmerové	Kambodžané	&0000000001200000.0000001 200 000
Genocida Srbů	1941–1945	Nezávislý stát Chorvatsko	Nezávislý stát Chorvatsko	Srbové	&0000000000217000.000000217 000
Masakr v Sabře a Šatíle	1982	Libanon	Libanon, Izrael	Palestinci	&0000000000001300.0000001 300
Operace al-Anfal	1988	Irák	Irák	Kurdové	&0000000000050000.00000050 000
Rwandská genocida	1994	Rwanda	Hutuové	Tutsiové	&0000000000500000.000000500 000
Srebrenický masakr	1995	Bosna a Hercegovina	Vojska Republiky srbské	Bosňáci	&0000000000008373.0000008 373
Konflikt v Dárfúru	2003–2020	Sudán	Sudán	Darfůřané	&0000000000300000.000000300 000
Genocida Jezídů	2014–2017	Sýrie	Islámský stát	Jezídové	&0000000000005000.0000005 000
Genocida iráckých Turkmenů	2014–2017	Irák	Islámský stát	Iráčtí Turkemni	&0000000000003500.0000003 500
Genocida Ujgurů	2014–dosud	Čína	Čína	Ujgurové
Genocida Rohingů	2016–dosud	Myanmar	Myanmar	Rohingové	&0000000000025000.00000025 000
Genocida v Pásmu Gazy	2023–dosud	Palestina	Izrael	Palestinci	&0000000000050000.00000050 000

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genocide na anglické Wikipedii.

Literatura

• LEMKIN, Raphael. Axis Rule in Occupied Europe: Laws of Occupation – Analysis of Government – Proposals for Redress. Washington, D.C: Carnegie Endowment for International Peace, 1944. 
• ANDREOPOULOS, George J., ed. Genocide: Conceptual and Historical Dimensions. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1994. ISBN 0812232496. 
• CHALK, Frank, Kurt Jonassohn. The History and Sociology of Genocide: Analyses and Case Studies. [s.l.]: Yale University Press, 1990. Dostupné online. ISBN 0300044461. 
• KELLY, Michael J. Nowhere to Hide: Defeat of the Sovereign Immunity Defense for Crimes of Genocide & the Trials of Slobodan Milosevic and Saddam Hussein. [s.l.]: Peter Lang, 2005. ISBN 0820478350. 

Související články

• Autogenocida
• Genocida původních obyvatel
• Omer Bartov – izraelsko-americký historik, se zaměřením na holokaust a genocidu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu genocida na Wikimedia Commons
• Téma Genocida ve Wikicitátech
• Sideprojects: 5 Genocides You've Never Heard Of... na YouTube (anglicky)

Autoritní data	NKC: ph120494 PSH: 51 BNE: XX527529 BNF: cb11967012s (data) GND: 4063690-2 IEU: G\E\Genocide LCCN: sh85053923 NARA: 10639212 NDL: 00576271 NLI: 987007562691505171